Láska překoná vše? To bych netvrdila - 2. Kdo to udělal?

26. dubna 2013 v 15:31 | Bella-Kejtý<3 |  Láska překoná vše? To bych netvrdila!
Ahoj, a áno áno. Zase má starší povídka. Musím říct, že už bych moc ráda dopsala Milostný trojúhelník, abych ho sem dala, takže na něm pracuju jen jak můžu. Teď půjdu oběhnout affs a zase psát :)

Z pohledu Lenky..
Rozhlédnu se po mém obrovském pokoji a zamyslím se. Natáhnu pro mobil ,který mám na nočním stolku. Přijde mi esemeska od Destiny a na ní stojí: '' Ahoj Leni, mohla by si prosím přijít k nám? Potřebovala bych s někým mluvit. Šlo by to?'' Na to jí hned odepíšu: '' Ahoj Des, jasně, že by to šlo. Za jak dlouho mám přijít?'' Odešlu to a oblíknu se do nějakých džínových kraťasů a učešu si vlasy do culíku. Přijde mi od Destiny další esemeska. Přečtu s jí:'' Hned.'' Jednoslovná odpověď no nic. Vezmu si mobil a jdu za ní.,,Jdu k Destiny!'' Zavolám a zavřu za sebou dveře.
Jo očividně to nikoho jako vždy nezajímá. Matěj je na Destiny naštvaný, že mu nebere mobil a Veronica je zavřená ve svém pokoji. Po chvíli chození lesem dojdu k Destininy domu a zaklepu na dveře. Otevře mi Esmeralda. ,,Dobrý den Esmeraldo. Je Destiny doma?'' Zeptám se..
,,Ano zavolám jí. Jen pojď dál.'' Řekne Esmeralda a pousměje se na mě..
,,Děkuji.'' Řeknu a vejdu dovnitř..
,,Destiny je tu Léňa!'' Zavolá Esmeralda..
,,Už jdu.'' Zavolá Destiny a jde rychle z pokoje dolů..
,,Nechceš něco k pití nebo k jídlu?'' Zeptá se mě Esmeralda..
,,Ne děkuji před chvílí jsem obědvala a moc nepiju.'' Řeknu a kouknu an Esmeraldu a pak na Destiny,která běží ze schodů..
,,Půjdeme ven'' Zašeptá Destiny..
,,Jo jasně.'' Řeknu ..
,,Ahoj holky.'' Řekne Esmeralda..
,,Nashledanou.'' Řeknu a jdu ven..
,,Ahoj.'' Řekne Destiny a jde za mnou ven..
,,Tak co se děje?'' Řeknu když jdeme do lesa..
,,Nic.'' Řekne Destiny..
,,Nelži Destiny.Znám tě až moc dobře.'' Řeknu a vylezu na větev stromu..
,,Nechci se o tom bavit a doufám,že ta větev pod námi křupne.'' Řekne Destiny..
,,No,ale stejně se něco děje.'' Nenechám se odbít..
,,Jo máš pravdu.Před tebou nic neschovám.Justin je v nemocnici a jde mu o život.'' Řekne a začne brečet..
,,Destiny to mě mrzí.'' Řeknua obejmu jí..
,,Mám strach.'' Zašeptá..
,,Z čeho.On to přežije.'' Řeknu..
,,Co když ne? Víš zažila jsem toho hodně a nikdy mě to tak nezlomilo jako tohle.Nezlomilo mě,že se mě vlastní matka vzdala z ničeho nic nebo,že se semnou nikdo nebaví nebo tak.Ale tohle je už vážně moc.'' Řeknu a kouknu na mě..
,,Destiny měla jsem něco podobného,akorát jsem jen byla malá.'' Řeknu i když vím,že jí to nepomůže..
,,Vážně?'' Zeptá se..
,,Jo vážně.'' Odpovím a slyším jak něco potichu křupe..
,,Nechci nic říkat,ale zdá se mi,že ta větev křupe..'' Řekne Destiny..
,,Křup!'' Ozvalo se najednou a my slítli i s větví na zem..
Seberu se ze země.,,Myslíš?'' Řeknu ironicky a pomůžu jí vstát..
,,Jo a Matěj je na mě asi naštvaný co?'' Zašeptá Destiny..
,,No asi tak nějak.'' Zašeptám..
,,Prosím řekni mu ať se na mě nezlobí a ,že mě to mrzí, ale prostě to nejde.Neříkej mu proč prosím.'' Řeknu a dá mi pro něj prstýnek,který moc dobře znám,jelikož to byl jejich zásnubní prstýnek..
,,Ale Destiny.'' Nenechá mě domluvit..
,,Bude to tak lepší.'' Řekne a jde rychle domů..
Jo možná pro tebe zamumlám si a jdu domů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 chemical_angel chemical_angel | Web | 26. dubna 2013 v 20:19 | Reagovat

to je fakt pekne napísané :D dobre píšeš :)

2 Angela Angela | E-mail | Web | 27. dubna 2013 v 18:44 | Reagovat

Pěkná kapitola, to s tou větví mě i docela pobavilo. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama