Destiny a její život - 19. Rozhovor

13. dubna 2013 v 15:20 | Bella-Kejtý<3 |  Destiny a její život
Popravdě řečeno, mám v těch kapitách už menší zmatek a nechápu kam mi utekly kapitoly 16,17 a 18. To vážně nepochopím. No radši to ani komentovat nebudu.


Sednu si na postel a přemýšlím.Pak se zvednu a dám si něco do kabelky k babi.Naštěstí,že tam jedeme jen na pár hodin.No, ale jistě vím jednu věc,že u babi budu jezdit na Hvězdě.Najednou slyším jak mi někdo hází na okno kamínky.Otevřu ho a udivím se.
''Ahoj Destiny,smím?'' Zeptá se Matěj,který stojí pod oknem..
''Ahoj,co tady děláš? A jo já ti jdu otevřít.'' Řeknu a kouknu se na něj..
''Ne nemusíš jen trochu víc otevři to ono a jdu za tebou.'' Koukne se k oknu..
''No tak jo.'' Otevři ještě víc okno a jdu os okna trochu dál..
''Fajn.'' Vyleze na strom a skočí na okno potom proleze oknem do pokoje..
''Nemáš to náhodou jako překážkovou dráhu?'' Zeptám se ho..
''No tak trochu a není ti nic?'' Zeptá se Matěj a koukne na mě..
''Ne pročby mělo?'' Odpovím na jeho tázku zaraženě..
''Ne jen jsem zeptal.'' Řekne a podívá se na mě..
''Matěji něco se děje tuším to.'' Řeknu a podívám se mu do očí..
''Destiny nic se neděje vážně.'' Odpoví Matěj..
''Umíš číst myšlenky?''Kouknu na něj..
''Jo proč?'' Zeptá se nechápavě..
''Kdo je ještě umí číst?A umíš je číst i mě?'' Zeptám se..
''No všichni upíři to dovedou myslím.A tobě to nedokážu.Proč?'' Odpoví opět nechápavě Matěj..
''Jo upíři jo a co takle poloupíři.N ato si odpovím sama ne nedoukážou.A dokážete číst myšlenky čarodějkám?''Zeptám se..
''No to už asi ne.Řekneš mi laskavě proč?'' Zeptá se trochu naštvaně Matěj..
''Já ti řeknu proč mi je nedokážeš číst já jsem..'' Kouknu na něj jestli mu to dojde..
''Co jsi?'' Koukne na mě Matěj..
'' Z čísti čarodějka,ale nedokážu čarovat jen vyvolávat.Mám to po babičce,proto za ní jedem,aby se zjistila jak to bude dál.'' Řeknu potichu a cítím jak mi tečou slzy..
''Destiny ty jsi jako Lenka?''
''Ne nejsem..u Lenky je málo pravděpodobné,že převlásne čarodějka,ale u mě když převládne tak budu zlá a zničím vše co mi příde pod ruce.''Řeknu s brekotem..
''Destiny to se nikdy nestane.''Řekne Matěj a přistopí ke mě blíž..
''A co když jo Matěji.'' Opět řeknu s brekotem..
''Ne nestane nejsi na to sama!'' Řekne Matěj,koukne na mě a obejme mě..
''A co když jo? Jak to víš?'' Kouknu na něj a pořád brečím..
''Destiny vím,protože v tom jsme spolu,Lenka v tom je taky už dlouho.'' Koukne na mě a dá mi pusu na čelo..
''Matěji já se bojím,že to nedopadne dobře.Nechci nikomu ublížit.'' Kouknu na něj..
''Neublížíš slibuju o to se postarám.''
''Vážně?'' Zeptám s epotichu ubračeným hlasem..
''Jo vážně.'' Odpovím a koukne na mě,pořád ke má k sobě přitisklou..
''Děkuji.'' Řeknu a podívám se na něj..
''Už bys měla jít spát.'' Řekne Matěj,vezme mě do náruče a položí mě na postel.Lehne si vedle mĚ..
''Jo asi jo,půjdeš domů nebo tu zůstaneš?'' Kouknu na něj..
''Zůstanu..''
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama