Destiny a její život - 15. Setkání v lese

13. dubna 2013 v 15:19 | Bella-Kejtý<3 |  Destiny a její život

Chvíli se na posteli převaluju.Asi tak po deseti minutách usnu.Co usnu tak se mi zdá krásný sen se mnou a Matějem.V tom snu s emi zdálo o tom,že jsem chodila s Matějem.Pak jsme se vzali a měli jsme rozkošné dítě.Byly jsme tak štastný,ale byl tam i Kuba a ten o mě dál bojoval.V tom snu mi šlo oživot,ale stejně jsem si myslela,že jsem si vybrala správně.Zase když chtěl Matěj něco říct tak jsem se vzbudila.Tohle už fakticky není fér! To neplatí.Znovu si lehnu a snažím se usnout.Konečně se mi podařilo usnout.Vzbudil mě až v deset ráno budík. Roukoukám se,vstanu,obleču se a jdu se nasnídat.Jdu do kuchyně.
''Ahoj tati,jak ses vyspal?'' Zeptám se a sednu si k snídani kterou táta připravil..
''Ahoj Des,dobře jak Ty?'' Zeptá se Justin a dá mi snídani..
''No dobře i špatně.'' Odpovím a začnu snídat..
''Jakto?'' Zeptá se a koukne na mě..
''To neřeš.'' Odpovím a snídám..
''Aha a jak to zvládáš ve škole?'' Zeptá se Justin..
''No tak normálně,navíc už jsme tu víc jak měsíc.Jo a můžu jít ven?'' Zeptám se a koukne na mě..
''Jo a kam půjdeš?'' Zeptá se Justin..
''Nevím asi do lesa,ale potřebuju si něco promyslet.'' Řeknu a dosnídám..
''Aha tak se vrať do oběda a dávej na sebe bacha.'' Řekne Justina vezme si odemě talíř a jde dělat oběd..
''Díky a ahoj.'' Zvednu se,usměju se a jdu do lesa s doufáním,že narazim an Matěje..
''Ahoj.'' Řekne Justin a dělá oběd..
Tak to jsem zvědavá co bude k obědu.Jdu do lesa.Jen doufám,že tam bude Matěj a,že zjistím co je a když to zjistím tak se neleknu.Což je u mě asi možné,ale stejně.Jsem si jistá zím,že jsem se do něj opravdu zamilovala.A jsou ochotna odělat všechno,abych aspoň něco zjistila sice nevím co,ale něco určitě.Při tom svým rozumumování jsem si nevšimla,že jsem došla do lesa a zakopla jsem o kořen.Samozřejmě,že jsem slítla na zem.Au!Tak tohle bolelo.
''Destiny co děláš na zemi?'' Zeptá se Lenka a Matěj se vedle ní směje..
''No Lenko jak vidíš tak jsem zase slítla a jsem ráda,že jsem tě pobavila Matěji.'' Kouknu na ty dva a zvednu..
'¨No z části jo.'' Řekne Matěj se smíchem a pomůže mi se zvednout..
''Děkuji.'' Odpovím..
''Destiny ty si se zase zamyslela co?'' Řekne Lenka a prohlídne mě jestli jsem v pořádku..
''No asi jo.''Zasměju se..
''A jsi v pořádku?'' Zeptá se Matěj a koukne se na mě..
''Asi jo.'' Odpovíma kouknu po obou..
''Pro tebe je ten les nebezpečný.'' Řekne Lenka..
''Ne není.'' Řeknu..
''A co tady děláš?A ne,že mi zase dopovíš padám..'' Zeptá se Matěj..
''Tak to fakt neodpovím spíš jen,že někoho hledám.'' Kouknu po těch dvou..
''Koho?' Nehledáš náhodou Matěje?' Zeptá se Lenka a zasměje se..
''Ha ha ha fakt vtipné Leni a odpověď zní ne enhledám Matěje.'' Kouknu na Lenku..
''A koho?'' Zeptá se Matěj se smíchem..
''Co je vám po tom?'' Zeptám se se smíchem..
''No třeba ti pomůžeme.'' Odpiví Lenka s Matějem naráz..
''No jasný.''Odpovím a protočím oči..
''No,ale Já vím koho hledáš.'¨Řekne Lenka a nenápadně ukáže na Matěje..
''Koho?'' Zeptá se Matěj..
''No,nikoho.'' Prkne na mě Lenka a usměje se..
''No já jdu musím ještě něco udělat a Destiny ty hlavně nepadej a jjo on tě vlastně Matěj bude chytat.'' Začne se smát Lenka
''Lenko,počkej ty to schytáš.'' Řekne Matěj a zasměje se..
''No dovol Lenko!'' Odseknu a zasměju se..
''Hele lidi vy mě do hrobu ani nikam jinam nedostanete vy dva fakt ne.'' Zasměje se Lenka a běží domů..
''Chápeš jí?'' Zaptá se Matěj a zasměje se
''Ne nechápu.'' Odpovím a zasměju se..
''Nepůjdem se projít?'' Navrhne Matěj..
''Jo,ještě mám čas takže můžeme.'' Odpovím..
16. Tajemství
Když jsem se procházeli tak jsem přemýšlela jestli je zrovna tahle chvíli dobrá na to zeptat se ho na to co je zač.
''O čem přemžšlíš?'' Zeptá se Matěj s pochybností..
''No o všem možném.''Odpovím potichu..
''Například?'' Zeptá se Matěj a koukne se na mě..
''Pf..tak třeba o tom,že když existují vlkodlaci tak upíři musí taky ne?'' Nenápadně začnu navazovat na téma,které mě zajímalo a pomalu se dostávání k mé otázce a to co je zač.Jen musím ještě počkat...
''No co myslíš?'' Odpoví a podívá se na mě..
''No nevím,ale asi to je hloupost.Co bys řekl ty?'' Odpovím a kouknu na něj..
''Co já vím třeba by mohlo.A co by si dělala kdyby si zjistila,že upířui existují?'' Zeptá se Matěj..
''No záleží za jakých okolností třeba bych se snažila utéct za těch horších,ale za lepších bych se s ním normálně bavila a kdyby se mi líbil tak bych sním třeba i chodila.Jenže to už moc odbočuju.'' Odpovím a dám si ruce do kapes..
''Vážně? A co kdyby ten upír byl zlý?'' Koukne na mě..
''Nevím reakce by asi vyšla nastejno ať je hodný či zlý,ale už vidím jak se snažím utéc rychlému upírovi.'' Usměju se..
''No to bych tě chtěl taky vidět.'' Řekne Matěj a širokým úsměvem se usměje..
''Ahá.'' Odpovím zamyšleně a kouknu se na jeho zuby,vidím tak tesáky....
''Co se děje?''Zeptá se Matěj a koukne na mě..
Chvíli mlčím..'' Ty nejsi člověk.'' Zašeptám potichu..
''Tak co jsem.'' Řekne Matěj a kouká na mě..
''U..upí..r..upír.'' Vykoktám za sebe a kouknu na něj..
''Neumíš mluvit?'' Řeknu,zasměje se a znovu se na mě koukne..
''Náhodou od tebe umím mluvit a uhádla jsem to dobře?Proto jsi se mě ptál?'' Hned jsem ho azčela zasypávat otázkami..
''Proč to chceš vědět Destiny?'' Koukne na mě když to říká..
''To je všechno co mi odpovíš?!'' Řeknu a kouknu na něj..
''Na co?'' Usměje se..
''Ty si ze mě normálně děláš legraci.'' Kouknu na něj nechápavě..
''Destiny,nezbláznila ses?'' Řekne Matěj a koukne se na mě..
''Tak hele já vím,že jsi upír a,že si ze mě utahuješ!Promiň,ale na tohle nervy nemám.'' Řeknu a běžím domů..
''Destiny prosím počkej!'' Zavolá za mnou Matěj a běží za mnou..
''Na co až zahřmí?''Zastavím se a kouknu na něj..
''Destiny,ne já nemůžu ti říct nic jenak by ti něco mohlo ublížit.'' Doběhne ke mě a podívá se na mě..
''Jo to je sice pěkný,že myslíš i an tohle,ale pokuď víš,že by se ani nemělo vědět Lenčino tajemství a já ho taky vím,ale je pravda,že od té doby se dějou pořád samé divné věci.Ale stejně to zvládám a to si myslíš,že bych enzvládla i tohle?'' Kouknu na něj..
''Jo,ale Lnka má tu možnost vidět budoucnost,ale skoro každej kdo to ví se dokáže ubránit.A ty?'' Koukne na mě starostlivě..
''Jo dokážu,Matěji řekni mi jednu věc,pak když nebudeš chtít tak už mě nikdy neuslyšíš a možná ani neuvidíš,protože je možnost,že můžu s tátou odjet z města jen chci vědět co si.Prosím.'' Řeknu a kouknu se na něj,začne pršet..
''Destiny i když ti to řeknu slip mi,že se nikam nevytratíš.''Řekne a koukne se na mě..
''Ne,slibuju,ale za chvíli musím domů.''Kouknu a něj..
''Jo jsem.''Koukne do země..
''A bolelo tě to vyslovit?'' Kouknu na něj,usměje se a obejme ho..
''Ne a ty se nebojíš?'' *Taky mě obejme a podívá se na mě..
''Ne nebojím,ale už musím jít jinak přijdu pozdě.A pozdravuj Léňu.'' Usměju se a běžím domů..
''Tak tohle jsem nečekal.''Zavrtí hlavou a běží domů..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama