Destiny a její život - 12. Lepší být u táty, než u mámy

13. dubna 2013 v 15:16 | Bella-Kejtý<3 |  Destiny a její život

''No nic já už musím do práce tak ahoj Des.'' Řekne Justin a jde do práce..
''Jo,to je ti podobné.'' Řeknu a sama se nadtím zasměju..
Mám Justina ráda,ale kolikrát mě štve,že i kdy je to můj otec a bydlím s ním tak ho vůbec nevidím.Ale zase on hodně pracuje,aby měl taky nějaké peníze a šetří mi na vysokou školu na kterou ať chce nebo nechce já nepujdu.Jestli budu mít kluka nebo bude daleko tak prostě nepujdu.Baví mě to docela tady i když baví je dost silné slovo.Ale,že by mě to tu nudilo to se tady říct nedá.Prostě něco mezi zím,ale co to je ejdno.I kdyby se mi tu nelíbilo tak to přežiju.Začnu se v pokoji zabydlovat.Nechápu jak může mít ráda matka jen jedno dítě a to druhé..no dělat,že neexistuje.Uklidím si všechny věci na své místo.Potom všechno oblečení a nakonec si jdu ještě dát věci do koupelny a taky jí mám jen pro sebe.Jo to se mi pomalu azčíná líbit.Když si všechno dovybalim lehnu si do postele a mám tam zmeškané hovory od Lenky.Podívám se kolik je hodin.Je půl jedenáctý.No zkusím jí zavolat.Vytočí jí a čekám jestli mi to zvedne.
''Destiny?Jsi v pořádku?'' Začne Lenka hysterčit..
''Jo jsem v pořádku,uklidni se co se děje,že tak hysterčíš?''Zeptám se Lenky nechápavě a snažím s ejí uklidnit..
''Já byla jsem za tebou doma a tvoje matka mi řekla,že už tak nejsi a neřekla kde jsi nebo co s tebou je a já si to všechno spojila se včereškej a zkátka s eo tebe moc bojím.''Řekne Lenka klidněji..
''Jo,no já už tam nebydlím.Přestěhovala jsem se k tátovi.'' Řeknu..
''Proč si mi neřekla,že se tvoji rodiče rozvedli a že bydlíš už jen s jedníma to s tátou?'' Zeptá se Lenka..
''No víš včera jsem byla toková,protože se předevčírem rozvedli a já o tom nechtěla mluvit.A zrovna včera se tvůj bratr rozhodnou,že se mnou při hodině bude kecat a já nebyla zrovna dvakrát milá.Nebo lépe řečeno nebyla jsem ducha přítomná.A odstěhovala jsem se dneska a bydlím v na druhé pulce lesa.''Odpovím a trochu víc zesmutním..
''Destiny to je mi líto promiň.''Řekne Lenka..
''Ne neomlouvej se,nevěděla si to a na to byly krátké i ty tvé vidiny.'' Řeknu..
''Jo to byly jen škoda,že i na tohle nejsou.'' Odpoví Lenka..
''No jo na něco jsou krátký všichi.'' Řeknu a zasměju se do mobilu..
''Díky,že si se ozvala.'' Řekne Lenka s radostným hlasem..
''Nemáš vůbec zač,ale já už musím končit..ahoj.'' Zavěsím a přemýšlím..
Sednu si na chvíli k počítači a najedu si an stránku kde je něco o upírech.Třeba jejich popis.Po třech hodinách jsem se šla najíst a nechala jsem,aby si mi načetla jedna stránka.Najedla jsem se a šla jsem zpátky k počítači.Konečně se to načetlo.Byl tam odkaz na jednu knížku,která se dala sehnat v nějakém městě půl hodiny odtuď autem.Fajn to bych mohla zařídit,abych se tam dostala.Opíšu si adresu an papír a vypnu si počítač.Koukne se na nějaké knížky co mám,ale nic zajímavého o upírech tam není ani známka toho,že by nějaký upír kdy existoval.Vím,že existují vlkodlaci,protože je toho Kuba dost velkým příkladem,ale stejně mi to moc nejde do sebe.Podívám se na hodiny.Je třištvrtě na dvě a slyším jak táta přijel domů. Jdu za ním dolů.Kouknus e na něj a na tu tašku co nese.
''Ahoj tati jak bylo v práci?'' Zeptám se a pousměju se na něj...
''Ahoj Destiny dobře,jak si ti líbí dům?Něco pro tebe mám.'' Zeptá se mě a vyzdá z tašky zabalenou velkou knihu..
''Ptáš se mě už po druhé a já i po druhé odpovím,že je tu nádherně a moc s emi tu líbí.A to si nemusel.''Odpovím a kouknu na něj..
''Ale musím to je dárek k tvým narozeninám..''Řekne Justin,usměje se a podá mi tu knížku..
''Tak děkuji.'' Rozbalím to a jsem přímo nadšená,protože je to zrovna ta knížka,kterou jsem potřebovala..
''Děkuji moc tohle jsem přesně chtěla díky.'' Řeknu..
''Není zač no nic jdu si udělat oběd,ty už si jedla viď?'' Zeptá se Justin..
''Jo.'' Řeknu a jdu nahoru pročíst si to..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama