Destiny a její život - 10. Rozchod..

13. dubna 2013 v 15:14 | Bella-Kejtý<3 |  Destiny a její život
Wow už jsem pokročila k 10 kapiotole, za 10 minut :D Řekal sjem si, že to nebudu komentovat, ale tuhle kapitolu z hlouby nenávidím. Není to o tom co v ní je, ale v ten den odpoledne nám volal stejda, že babička, kterou jsem měla strašně ráda, zemřela a proto - nevím jestli to na vás působí - je pro mě takový smutnější.

Zalezu si do pokoje.Sednu si na postel a začnu potichu brečet.Snažím se přestat,ale nějak mi to nejde.Slyším jak mi někdo volá na mobil,ale dneska bych se chtěla odělit od světa a proto dneska mobily zvedat nebudu.Brečím.Po čtvrt hodině se uklidním a zvednu se.Sednu si k oknu a začnu přemýšlet o Matějovi.Asi po šesté mi začne zvonit mobil.Už mi to lee na nervy tak pro něj dojdu a zavěsím ho.Pak si ho vypnu a hodím ho na postel.Znovu si sednu k oknu a koukám z okna.Koukám z okna a přemýšlím.Otevřu okno a dýchám čerství vzduch.Zase slyším jak se naši hádají.Oni mě snad nesnáší nebo co.Snažím se je ignorovat,ale zase to nejde.Dojdu si pro deníček,abych ze sebe zase něco vypsala.S deníčkem si dojdu sednout k oknu.Začnu psát: ''Tak a je to tu rozvod našich rodičů,který proběhl dneska ráno.Ale i přesto se pořád hádají a většinou si začíná máma.Nechápu jí a doufám,že si táta vezme k sobě.Zrovna slyším jak odjíždí a zítra se mám já s ním dohodnout. Měla bych to sice trochu dál asi o kilometr,ale to není taková dálka.Navíc bych měla aspoň klid a s bráchou bych se viděla pořád.Mám bráchu ráda a i ostatní.Jen mou matku čímdál tím víc nesnáším.Přála bych si,aby bylo všechno uplně jinak. Přála bych si třeba když napíšu blbost psa nebo třeba obyčejné rybičky.A další věc co jsem dneska nepochopila byla věta,kterou jsem slyšela od Matěje a ten když jsem se zeptala tak se hned začel vykrucovat.No a pak jsme dělali referát.Řekl,že mě chce víc poznat.Teda jestli jsem se nepřeslechla,ale asi jo.Takže zase moje blbost,že nedávám pozor no nic už musím končit.Jdu se projít.A doufat,že to je jen zlý sen.Který se stává tou nejděsnější noční můrou.''Když jsem zavřela deníček a uklidala ho na jeho místo,rozhodla jsem se,že si přece jen tu procházku neudělám.Místo toho se budu učit,nebo prostě nevnímat svět a uzavřít se do sebe aspoň na ten zbytek dne.To jsem hned začla dělat.Vezmu si nějakou knížku a začnu si jí číst.Ču si o jedné dívce,která byla osamocená a neměla žádné kamarády,ale to se jednodne změnilo.Po dvou hodinách čtení se kouknu na mobil.Zapnu ho.A zjistím,že mám pět zmeškaných hovorů od Lenka a šestt zmeškaných hovorů od Kuby.A jéje pomyslela jsem si.To zase bude ve škole a venku něco proč jim nezvedám televony.Můžu jen doufat,že se ty dva na mě nějak nedomluvili,protože by tohle nebylo fér.Dva najednu v tom teda žádnou spravedlivost nevidím.A jestli v tom zpravedlivost je tak já jsem asi slepá.Pak se podívám kolik je.Je půl čtvrté.Docela to i odpovídá.Kouknu s ez okna a tam vidím Lenku a Kubu jak jdou k našemu domu.Jéje tak tohle se mi asi nebude líbit.Slyším jak zvoní.Seběhnu ke dveřím a otevřu.
''Ahoj,co tu děláte?'' Zeptám se a kouknu na ně..
''Máme o tebe strach Des.'' Řekne Lenka..
''Ne nemusíte jen chci být sama aspoň jeden den,všechno si promyslet a udělat si trochu v hlavě pořádek.'' Řeknu a kouknu se na ně..
''Destiny,ale tohle děláš už delší dobu.Nejsme slepí ani navedený.'' Řekne Kuba a podívá se na mě..
''To netvrdím,ale třeba chci mít jeden den klid.''Opovím a zabouhnu dveře..
''Kubo,tak tohle si jí říct nemusel.''Řekne Lenka a odejde domů..
''Asi ne.'' Řekne Kuba a jde domů..
Jdu do svého pokoje a přemýšlím jestli jsem udělala správnou věc.Asi jo,protože chci být taky chvíli sama aniž by mě každej naháněl na mobilu.Lehnu si na postel a přemýšlím.Potom jsi jdu pro jogurt,který si v kuchyni sním.Jdu do pokoje,převlíknu se do pyžama a lehnu si do postele.Ještě chvíli si čtu a pak usnu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama